Milí Dakare!
Od chvíle kdy jsem tě poznala jsem věděla, že seš ten nejlepší kůň na světě. Poznala jsem tě, když jsem šla na jízdárnu potají z výletu a tys tam stál a připravoval jsem na mojí jízdu. Když jsem tě uviděla, hnedka jsem věděla, že seš ten pravej. Na začátku jsem si nemohla zapamatovat tvoje jméno, ale tys mě vždycky popostrčil a já hnedka věděla kdo vlastně jsi. Vždy když jsem už měla odcházet a já jsem nechtěla tys do mě strčil k východu a já si byla jistá, že už můžu v klidu odejít. Každý den jsem za tebou chodila, ale po čase jsem si dala pauzu a v té době jsem si uvědomila, že bes tebe nemůžu bejt. Ale když jsem za tebou přišla tys už tam nebyla a byl tam místo tebe Kuba. Do tědka jsi vyčítám, že když jsem na tebe měla čas tak jsem za tebou nešla, ale když jsem potom za tebou přišla už bylo pozdě. Jediné co mi po tobě zbilo je kousek tvé hřívi, vodítko a samé vzpomínky.
Mám tě ráda a nikdy nepřestanu Tvá Terka
Krásně napsané...